Sacred geometry

 Tzv. posvátná geometrie má numerický základ, který se ve velké míře uplatňuje ve středověké geometrii. Tento archetyp podvědomě ovlivňuje naše pocity i myšlení. Tohoto principu si všímá gotická architektura, jejíž stavby jsou geometricky promýšleny a konstruovány s cílem vzbuzovat v člověku silné emoce. Využívá protínajících se kružnic a trojúhelníků, které vzájemně vytváří dokonalou harmonii a "vesmírnou rovnováhu". Výsledkem má být obrácení lidské pozornosti k Bohu, uvědomění si vlastní nepatrnosti a nedokonalosti v porovnání s monumentální harmonií sakrální stavby.

Jedním z příkladů (protože jednotlivé principy je nejlepší vysvětlovat na konkrétních příkladech) je katedrála Notre Dame de Chartres, která svou geometrií udivuje stále další a další generace. Přestože má velmi monumentální rozměry, nepůsobí příliš vznosně, spíše mohutně a těžkopádně. To je dáno především značným předimenzováním prvků (např. pilíře mají více než trojnásobný průměr oproti jiným katedrálám), stejně tak jako přítmím, které je způsobeno barevnými vitrážemi v oknech. Notre Dame de Chatres je jednou z největších gotických katedrál na světě.

Jako jeden z architektonických prvků, které jsou pro gotiku typické, lze na katedrále nalézt lomený oblouk. Označujeme jej "gotický", přestože v islámské architektuře se uplatňoval už dávno. Existuje teorie, že je součástí tzv. VESICA PISCIS (rybí ocas → souvislost s křesťanstvím), části obrazce, která vzniká protnutím dvou kružnic. Vzdálenost středů těchto kružnic určí ostrost a tvar lomeného oblouku - můžeme nalézt desítky tvarů.

Většina výše zmíněných tvrzení je čerpaná z internetových výkladů knihy Sacred number and the origins of civilization // Richard Heath
Přestože nesdílím názor, že čísla mají v životě tak obrovský význam, některé teorie určitě vedou k zamyšlení.

Protože je katedrála v Chartres svojí geometrickou symbolikou velmi dobře známá, je pochopitelné, že existuje několik geom. analýz:

 ↓↓↓

Body as a cathedral

Mě osobně zaujal hlavně způsob, jakým souvisí výška západních věží s délkou půdorysu:

→ Jestliže totiž sklopíme věže a přiložíme patami k hlavnímu vchodu, zjistíme, že zlatá báň vyšší věže, stejně jako báň té nižší, překrývají v půdoryse každá jeden ze sloupů.
→ Pokud srovnáme nižší věž s osou chrámu, zjistíme, že její báň leží přesně v geometrickém středu půlkružnice, která dotváří typický půdorysný tvar katedrály.
→ Rozdíl mezi středem půlkružnice a nejbližší částí hlavní chrámové lodi (viz. základní kříž) je přesně 28 stop, to znamená přesně 1 stopa pro každý den v měsíčním cyklu.
→ Délka svislé části základního kříže, která je shodná z výškou vyšší věže (k báni), je přesně 365 stop - to znamená 1 stopa pro každý den v roce.
→ Rozeta mezi věžemi v půdoryse překrývá slavný labyrint, který se nachází na podlaze hlavní lodi.

                                   Tyto souvislosti jsou přehledně vysvětleny ve  → videu ←

rozeta

labyrint